Omalovánky děti v akci – Hrajeme si a poznáváme svět

Děti jako zrcadlo společnosti

Obrázky dětí při hře, učení nebo sportu nejsou jen roztomilé motivy. Pro dítě představují malý model světa, na kterém si může ověřovat, jak fungují vztahy, pravidla a spolupráce. Když dítě vybarvuje obrázek skupiny dětí, často u toho přemýšlí, kdo si s kým hraje, kdo se dělí o hračky a co se stane, když se dva pohádají.

Hra jako přirozený způsob učení

Pro předškolní děti je hra hlavní cestou, jak poznávat svět – i proto na ní staví vzdělávání v mateřských školách podle RVP. Při hře se dítě učí bez tlaku na výkon a s chutí. Omalovánky s dětmi v akci nabízejí hře další prostor: dítě si může situaci z obrázku převyprávět, přehrát nebo domyslet.

Sociální situace a emoční inteligence

Děti se nerodí s hotovou schopností rozpoznávat emoce druhých. Tato dovednost se postupně učí. Obrázky zachycující běžné situace – hru na hřišti, spolupráci ve třídě nebo sportovní utkání – umožňují rodičům s dětmi mluvit o pocitech. Co asi cítí dítě na obrázku? Tato jednoduchá otázka je dobrým začátkem pro rozvoj empatie.

Emoce v obrázcích: jak o nich mluvit

Pomoci může jednoduchá „slovní zásoba pocitů“. Malým dětem stačí čtyři základní: radost, smutek, zlost a strach. Starší děti už rozliší i stud, žárlivost, překvapení nebo hrdost. Ukažte na postavu a zeptejte se: „Podle čeho poznáš, že je smutná?“ Dítě se tak učí všímat si výrazu obličeje, postoje těla i situace.

Barvy mohou posloužit jako pomůcka – dítě si třeba zvolí, jakou barvou by namalovalo zlost a jakou radost. Nejde o žádný test ani výklad, jen o hru, která pomáhá pocity pojmenovat.

Kamarádství, sdílení a řešení sporů

Obrázky dětí, které si spolu hrají, jsou skvělou příležitostí mluvit o kamarádství. Co dělá dobrý kamarád? Jak se zeptat, jestli si můžu přisednout? Co udělat, když chceme oba stejnou hračku? Zkuste spolu najít více řešení – střídání, společná hra, domluva na čase.

Pro děti, které nastupují do školky nebo do školy, mohou být obrázky třídy, šatny nebo hřiště malou přípravou. Dítě si předem „projde“ situace, které ho čekají, a může se zeptat na to, co ho trápí.

Každý jsme jiný: rozmanitost a respekt

Na obrázcích můžete s dětmi objevovat, čím se lidé liší – barvou vlasů, výškou, oblečením, zálibami. Jedno dítě rádo sportuje, jiné si raději čte. Rozhovor nad obrázkem je dobrou příležitostí říct, že rozdíly jsou v pořádku a že kamarádem může být i někdo, kdo je úplně jiný než my.

Zkuste se dítěte zeptat: „Čím se ty dvě děti liší a v čem jsou stejné?“ Hledání shod bývá pro děti stejně zajímavé jako hledání rozdílů.

Rozvoj řeči a slovní zásoby

Při vybarvování obrázků s dětmi často dochází ke spontánnímu vyprávění. Dítě popisuje, co na obrázku vidí, co se tam děje a co by se mohlo stát dál. Tím se přirozeně rozšiřuje slovní zásoba a schopnost formulovat myšlenky. Takové běžné rozhovory jsou pro rozvoj řeči velmi cenné – často víc než mechanické „učení slovíček“.

Děti, pohyb a koordinace

Mnohé omalovánky v této kategorii zobrazují děti při pohybu – běh, skákání, sport nebo tanec. Obrázek může být dobrou inspirací, jak se po vybarvování zvednout od stolu a pohyb si vyzkoušet: skočit jako dítě na trampolíně nebo kopnout do míče. Samotné vybarvování ale pohyb nenahradí – nejlepší je obojí střídat.

Jemná motorika jako základ psaní

Vybarvování postav dětí vyžaduje přesnost – obličeje, ruce, oblečení nebo sportovní pomůcky. Kreslení a vybarvování patří k činnostem, které mohou pomáhat s uvolněním ruky a koordinací oka a ruky před nástupem do školy. Cílenější procvičení nabízejí listy Grafomotorika.

Identifikace: „To jsem já“

Když dítě vybarvuje obrázek, který mu je podobný věkem nebo činností, často se s postavou ztotožní. Promítá do obrázku sebe, své kamarády nebo sourozence. To může posilovat sebevědomí a pomáhat dítěti chápat vlastní roli ve skupině. Proto jsou omalovánky s dětmi pro předškoláky tak blízkým a oblíbeným tématem.

Jak omalovánky využít podle věku

Pro nejmenší (cca 2–4 roky)

Pojmenovávejte činnosti: „Holčička houpe. Chlapeček staví z kostek.“ Ptejte se, jestli to dítě také umí. Malé děti si obvykle hrají spíš vedle sebe než spolu, takže obrázky společné hry jsou pro ně spíš ukázkou, co je čeká.

Starší (cca 4–6 let)

Ve věku, kdy se rodí první kamarádství, se hodí otázky na vztahy: „Jsou ti dva kamarádi? Jak to poznáš?“ Počítejte děti na obrázku, míče nebo švihadla a vymýšlejte, co si řeknou.

Nejstarší (cca 6+ let)

Školáci mohou postavám vymyslet jména, připsat bublinu s tím, co říkají, nebo domalovat chybějícího kamaráda. Obrázek školní třídy může otevřít rozhovor o tom, jak se dítěti ve škole daří.

Hry a aktivity k omalovánkám s dětmi

• Co se stalo předtím? Dítě vymyslí, co se dělo před situací na obrázku a co bude následovat. Dva další obrázky může samo nakreslit.
• Pantomima: Jeden vybere obrázek a předvede činnost beze slov, ostatní hádají, který to je.
• Barva pocitu: Dítě obleče postavu do barvy podle toho, jak se podle něj cítí, a vysvětlí proč.
• Kamarádská výměna: Dva sourozenci nebo kamarádi vybarvují jeden obrázek společně – musí se domluvit, kdo bude malovat co.
• Moje třída: Obrázky dětí vystřihněte a sestavte z nich na velkém papíře „svou“ třídu nebo hřiště. Každé postavě dejte jméno.
• Profese snů: Na obrázek dítěte domalujte, čím by chtělo být – inspirujte se omalovánkami profesí.

Věděli jste, že…?

• Hra má své vývojové fáze: Batolata si často hrají vedle sebe, tzv. paralelní hra. Skutečná společná hra s pravidly a rolemi se rozvíjí postupně během předškolního věku.
• Úsměv je srozumitelný všude: Základní výrazy obličeje, jako je radost nebo smutek, rozpoznávají lidé napříč kulturami.
• Děti často kreslí „hlavonožce“: První postavy malých dětí bývají hlava s nohama, tělo a další detaily přibývají později.
• Mezinárodní den dětí: V Česku se slaví 1. června.
• Školka je od pěti let povinná: V Česku je předškolní vzdělávání povinné od počátku školního roku, který následuje po pátých narozeninách dítěte.

Časté otázky rodičů

Dítě vybarvuje všechny postavy černě. Mám se znepokojit?

Většinou ne. Děti volí barvy podle toho, co mají zrovna po ruce, co je baví nebo co vidí kolem sebe. Zeptejte se zvědavě, ne zkoumavě. Pokud vás trápí chování dítěte obecně, poraďte se s pediatrem nebo pedagogicko-psychologickou poradnou – samotná barva v omalovánce o ničem nevypovídá.

Jak omalovánky využít, když se dítě bojí školky?

Vyberte obrázky školkových situací a projděte spolu den: šatna, hraní, oběd, odpočinek. U každého obrázku se zeptejte, co by tam dítě rádo dělalo.

Hodí se tyto omalovánky pro práci ve třídě?

Ano, například jako podklad pro komunitní kruh, povídání o pravidlech třídy nebo o kamarádství. Obrázky lze stáhnout ve formátu A4.

Tipy pro rodiče a pedagogy

Při práci s omalovánkami se vyplatí nespěchat. Nechte dítě vybírat barvy podle vlastního pocitu, ptejte se na děj obrázku a podporujte vyprávění. Jak se v jednotlivých letech vyvíjí dětská kresba a uvolnění ruky, najdete v článku o významu grafomotoriky.

↑ Zpět nahoru k obrázkům